KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO U PACIENTŮ HOSPITALIZOVANÝCH NA INTERNÍM ODDĚLENÍ: PRŮŘEZOVÁ STUDIE

Autoři

  • Aneta Hujová Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta zdravotnických studií, Katedra ošetřovatelství https://orcid.org/0000-0003-3773-2902
  • Miroslava Zemanová Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta zdravotnických studií, Katedra ošetřovatelství https://orcid.org/0000-0002-4494-9002

DOI:

https://doi.org/10.46585/hc.2024.1.2513

Klíčová slova:

fatální kardiovaskulární příhoda, kardiovaskulární onemocnění, kardiovaskulární riziko, nomogram SCORE

Abstrakt

Úvod: Nomogram SCORE (Systematic Coronary Risk Evaluation system) je jedním z nejpoužívanějších skórovacích systémů pro českou populaci. Tento systém identifikuje možný vznik fatální kardiovaskulární příhody v následujících 10 letech či ve věku 60 let, tak je možné odhalit i asymptomatické mladé jedince v nízkém kardiovaskulárním riziku, ovšem s nezdravým životním stylem, který může v budoucnu zapříčinit vznik vysokého kardiovaskulárního rizika.

Cíl: Cílem studie bylo stanovit procentuální kardiovaskulární riziko u pacientů hospitalizovaných na interním oddělení (n = 64, 44 % žen; 56 % mužů), kteří byli hospitalizováni od 1. 4. – 1. 11. 2023.

Metodika: Vstupní kritéria pro zařazení do studie: hospitalizace od 1. 4. – 1. 11. 2023; podepsání písemného informovaného souhlasu; neprodělané kardiovaskulární onemocnění; nediagnostikovaný diabetes mellitus I. a II. typu či nediagnostikované renální selhání. Data byla získána osobním rozhovorem (věk, abúzus kouření), poté byl změřen systolický krevní tlak. Následně byla odebrána venózní krev, ze které se stanovila hladina celkového cholesterolu (mmol/l). Všechny tyto údaje byly následně porovnány s Nomogramem SCORE pro vysoce rizikové země.

Výsledky: Z výsledků vyplývá, že více jak 57 % respondentů bylo bez rizika vzniku fatální kardiovaskulární příhody, 18,8 % ve středním riziku a ve vysokém riziku 23,5 %.

Závěr: Průměrné riziko vzniku kardiovaskulární příhody v následujících 10 letech či ve věku 60 let se u většiny pacientů pohybovalo v nízkém intervalu (0-2 %), ovšem pro stanovení přesných rizikových faktorů je nutné pokračovat ve výzkumu a rozšířit vzorek pacientů.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Csenteriová, O., Jancsó, Z., Szöllösi, G. J., Andréka, P. & Vajer, P. (2022). Differences of cardiovascular risk assessment in clinical practise useing SCORE and SCORE 2. Open heart, 9(2), e002087. 10.1136/openhrt-2022-002087

ESC/ESH Guidelines (2018). Clinical Practice Guidelines for the Management of Arterial Hypertension. https://www.escardio.org/Guidelines/Clinical-Practice-Guidelines/Arterial-Hypertension-Management-of

Filipovský, J., Widimský jr., J. & Špinar, J. (2014). Summary of 2013 ESH/ESC Guidelines for the management of arterial hypertension. Prepared by the Czech Society of Hypertension/Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa, 56, e494-e518. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/

S0010865014000769

Musil, V., Špinar, J., Pozdíšek, Z., Ludka, O., Lokaj, P., Felšöci, M., Plachý, M., Balcárková, Janoušová, E., Jarkovský, J., Pavlík, T., Schwarz, D. & Dušek, L. (2009). Kdo káže vodu a pije víno – kardiovaksulární riziko v medicínské populaci v projektu. Kardiologická revue – Interní medicína, 11(4), 204-208. https://www.prolekare.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2009-4/kdo-kaze-vodu-a-pije-vino-kardiovaskularni-riziko-v-medicinske-populaci-v-projektu-31358

Powellová, K. L., Stephens, S. R. & Stephns, A. S. (2021). Cardiovascular risk factor mediation of the effect of education and Genetic Risk Score on cardiovascular disease: a prospective observational cohort study of the Framingham Heart Study. BMJ open, 11(1), e045210. https://doi.org/10.1136/bmjopen-2020-045210

Rojíček, M. & Štygletová, T. (2021). Příčiny smrti v roce 2020. Český statistická úřad. https://www.czso.cz/documents/10180/163378569/csu_tk_priciny_smrti_prezentace.pdf/b87f04e6-ca7a-4c3e-9a1b-8eef3fe1c32d?version=1.0

Samanivan Bavarsad, P., Kheiri S., & Ahmadi, A. (2020). Estimation of the 10-Year Risk of Cardiovascular Diseases: Using the SCORE, WHO/ISH, and Framingham Models in the Shahrekord Cohort Study in Southwestern Iran. The journal of Tehran Heart Center, 15(3), 105–112. https://doi.org/10.18502/jthc.v15i3.4219

Score2 working group and ESC Cardiovascular risk collaboration (2021). SCORE2 risk prediction algorithms: new models to estimate 10-year risk of cardiovascular disease in Europe. European Heart Journal. 2021, 41(25), 249-2454. https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehab309

Tůmová, E. & Vráblík, M. (2017). Stratifikace kardiovaskulárního rizika a nové cílové hodnoty sérových lipidů. Kardiologická revue – Interní medicína, 19(3), 152-156. https://www.kardiologickarevue.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2017-3/stratifikace-kardiovaskularniho-rizika-a-nove-cilove-hodnoty-serovych-lipidu-61751

Všeobecná Zdravotní Pojišťovna České republiky (©2023). Kardiovaskulární onemocnění. https://www.vzp.cz/pojistenci/prevence/nemoci/kardiovaskularni-onemocneni

World Health Organization (©2023). Cardiovascular diseases. https://www.who.int/health-topics/cardiovascular-diseases#tab=tab_1

Zikmund Galková, L., Špinar, J. & Ludka, O. (2015). Skórovací systémy preventivní kardiologie. Kardiologická revue – Interní medicína. 17(2), 112-116 https://www.kardiologickarevue.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2015-2/skorovaci-systemy-preventivni-kardiologie-52098

Stahování

Publikováno

27.06.2024

Jak citovat

Hujová, A., & Zemanová, M. (2024). KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO U PACIENTŮ HOSPITALIZOVANÝCH NA INTERNÍM ODDĚLENÍ: PRŮŘEZOVÁ STUDIE. Health and Caring, 3(1). https://doi.org/10.46585/hc.2024.1.2513

Číslo

Sekce

Primární výzkum (kvantitativní, kvalitativní, smíšené metody) 
Zaslán 2023-12-04
Přijat 2024-06-14
Publikován 2024-06-27